Facebook: Pamětní banka?

Facebook využívá informace, které si přes něj uživatelé vyměňují. Ale tyto informace jsou prostřednictvím Facebooku také nabízeny veřejně a ten může lidi sdružovat nabízením skupin, stránek a událostí, které by se uživateli mohly líbit. Facebook vytváří předpoklady založené na veškerých informacích, které uživatelé poskytují, když něco lajkují, komentují, někde se někde registrují, “navštěvují” určité události, přidávají si lidi mezi své “přátele” nebo se jich zbavují. Tato funkce na Facebooku umožňuje členům vytvářet sdílený objem informací a umožňuje jim používat kolektivní vědomí a vzpomínky skupiny.

Skupiny

Příklady skupin na Facebooku jsou velice rozmanité. Existují skupiny pro milovníky koček, absolventy středních a vysokých škol, spolupracovníky, politické skupiny, komunitní skupiny a celá řada dalších. Stránky, stejně jako skupiny, může vytvářet každý uživatel a může vyzvat ostatní, aby tuto stránku lajkovali. Uživatelé také mohou stránky “sledovat” a být tak informováni o všech změnách.

Jedním ze způsobů, jak Facebook změnil koncept kolektivní paměti, je zvětšení velikosti skupin, které tyto vzpomínky sdílejí. I když je na Facebooku mnoho malých skupin, většina skupin se snaží získat co největší počet členů, aby se jejich sdělení co nejvíce rozšířilo. Proto se lidé snaží přidávat k velkým skupinám, protože jim to dává

Příkladem kolektivních vzpomínek skupiny na Facebooku může být skupina Prague Buy/Sell/Trade. Tato skupina byla vytvořena jako obdoba eBay pro ty, kdo žijí v Praze a mají Facebook. Nejde o sociální skupinu, ale členy, kteří se čas od času podívají na stránku, spojují kolektivní zážitky a vzpomínky. Skupina umožňuje členům zveřejnit věci, které chtějí prodat, stanovit cenu a uvést veškeré doplňující informace. Většina lidí prodává malé věci za nízké ceny, ale někteří nabízejí i drahé nemovitosti nebo se doslova snaží prodat půlku lahve šampaňského, když se stěhují. Tyto zkušenosti sdílejí všichni členové a vznikají tak interní vtipy. Jeden dlouhodobý člen čas od času uveřejňuje prodej obrázku vaječných skořápek. Všechny komentáře k příspěvku jsou legrace a falešné nabídky od jiných členů, kteří chápou, že se jedná o vtip. To dokazuje, že se i skupiny, které nejsou vytvořeny za účelem spojení lidí se stejnými zájmy, vyvíjejí v něco víc. Facebook dokáže i z té nejzákladnější lidské potřeby – spánek, jídlo, práce, nákupy – vytvořit sociální zkušenost, která má za následek vytvoření kolektivní paměti.

Kromě toho existují tisíce webových stránek věnovaných těmto sociálním kolektivním pamětím, jako je například holokaust, nebo naopak radikální nacistické profily. Prostřednictvím těchto stránek si lidé vyměňují zprávy, které jsou doslova prostoupené kolektivní pamětí, neboť jejich uživatelé se sami nikdy událostí 2. světové války neúčastnili. Zatímco jedni se smutkem píší o genocidě židů, ti druzí stále obhajují privilegia árijské rasy nebo předkládají jako obecně přijímaný názor jejich společenství negativní postoj k Romům, afroameričanům či židům.

Sociální sítě, především Facebook, jsou fórem pro takovéto diskuze.

Meme

Další zajímavý dopad Facebooku je, že všichni jeho uživatelé mají určité množství kolektivní paměti. Facebook vytvořil celou řadu termínů, které uživatelé používají v každodenním životě. Pojem psát někomu na zeď nebo časovou osu neexistoval, dokud jej Facebook nestvořil. A to je jen jeden příklad. Dalším rozšířeným fenoménem na Facebooku je meme. Meme je obrázek/komiks, který vyjadřuje názor nebo myšlenku, a je to rychlý způsob zaslání zprávy bez použití slov. Meme existuje i mimo Facebook, ale Facebook se zasloužil o jejich sdílení.

Aktivní uživatelé internetu dokáží okamžitě pochopit význam meme. Obvykle jsou to parodie založené na skutečných událostech, které se brzy vytratí z paměti a zanechají po sobě jen napodobující skořápku.    

Vzpomeňte si na známé meme Troll face nebo Cool face, které se aktivně používají v amatérských komiksech a zobrazují chechtajícího se muže, který cynicky někoho provokuje nebo něco napodobuje. Podle některých zdrojů se vzorem pro Troll face stal obrázek nakreslený americkým sériovým vrahem Henry Lee Lucasem těsně před jeho popravou.

Meme Laid-back guy/B**ch please nebo také Yao Ming se srdečným úsměvem je patrně nejoblíbenějším mezi většinou uživatelů Facebooku. Ve skutečnosti je tento muž známý basketbalový hráč ze Šanghaje, který emigroval do Spojených států. Tam se jako All-Star hráč stal významnou osobností a obrázek podle jeho fotky, která byla pořízena během rozhovoru, se stal symbolem pro “no a co/kašlu na to”.

Historické osobnosti z minulosti se také stávají vzorem pro současné meme. Vzpomínky na minulost nacházejí své místo v moderním humoru, například evokují fanatismus a brutalitu Hitlera, škrobené způsoby anglické královny nebo věrnost zásadám a pokoře Gándhího.

Mezi lidmi, kteří komunikují protřednictvím meme, a těmi, kteří ne, existuje téměř propast. Jelikož je Facebook velmi oblíbený a většina lidí s internetovým připojením ho má, používají se meme i v reklamách. To je možné jen proto, že mnozí z nás jsou součástí skupiny s kolektivní pamětí, která nám poskytuje sdílené chápání meme a facebookových termínů.

Paměťový web

Vzrůstající počet lidí, kteří sdílejí kolektivní paměť, není jen zásluhou Facebooku. Ale Facebook dokázal spojit víc lidí používáním stejné webové stránky než Twitter, LinkedIn a další. Sociální média obecně spojují velké množství lidí, což předtím nebylo možné. V době, kdy neexistoval email, bylo množství lidí, kteří spolu mohli být v kontaktu, omezené. Pošta nebyla dostatečně rychlá k tomu, aby mohly větší skupiny sdílet své vzpomínky. Dokud nepřišel Facebook a ostatní sociální média, nejvíc kolektivních vzpomínek bylo sdíleno v rámci hranic jedné kultury nebo země.

Zdroje pro sestavování kolektivní paměti se zcela změnily a tento fenomén přináší jak výhody, tak i jistá úskalí.

Support us!

All your donations will be used to pay the magazine’s journalists and to support the ongoing costs of maintaining the site.