Stále více a více mladých lidí připouští, že chytré telefony narušují jejich životy, a ačkoli si této skutečnosti jsou velmi dobře vědomi, nemohou si pomoci a stráví stále větší množství času se svými přístroji.
Například v Jižní Koreji je zhruba jeden z pěti studentů závislý na používání chytrého telefonu. Závislost je definována jako používání telefonu déle než sedm hodin denně a pocit úzkosti, když jej daný člověk nemá u sebe. To se děje, protože telefon dokáže nabídnout okamžitou zábavu a lidé nejsou nuceni sami přemýšlet, aby se pobavili.
Okamžité a nepřetržité wi-fi připojení je většinou to, co lidi láká k používání chytrých telefonů a dalších zařízení, v průměru teenageři stráví více než 44,5 hodiny týdně díváním se do displeje. Nedávná studie ve Spojeném království od Huffington Post odhalila, že 95 procent britských teenagerů je on-line většinu dne. Ve stejné studii, v níž bylo dotazováno 2 200 dospívajících, téměř 40 procent přiznalo, že se obávají, že jsou závislí na internetu, a ti, kteří závislost pociťovali, uvedli, že je s přibývajícím věkem intenzivnější.
Ačkoli psychiatrická komunita „poruchu závislosti na internetu” jako poruchu oficiálně neuznala, stále zvyšující se počet lidí vykazuje známky něčeho, co vypadá jako závislost na on-line světě. Mladí jsou v tomto směru pravděpodobně obzvláště zranitelní a případové studie vyzdvihují studenty, jejichž studijní výsledky se zhoršují, protože tráví více a více času online. Někteří také mají zdravotní následky – trpí nedostatkem spánku, protože jsou přilepeni ke svým přístrojům téměř 24 hodin denně.
„Když je připojení takto rozšířené a neustále se objevují nové lákavé aktivity, mladí lidé tráví více a více času on-line, studiem, učením se nových věcí, komunikací, tvořivou činností a zábavou. Rozhodně se nejedná o poruchu, ale pro některé to může být jistým rizikem v kombinaci s psychologickými a environmentálními faktory, které zvyšují riziko návykového chování, “píše PhD. Patricia Wallace.
Dalším faktem je, že přístroje a internet poskytují stále větší pocit sounáležitosti ke světu a lidem v životě jednotlivce. Zveřejnění statusu na Facebooku nebo tweetování o tom, jaký měl někdo den, slouží jako určité potvrzení společenské pozice. „Sociální validace je důležitá; facebookové „to se mi líbí“ je sociální signál. Potvrzuje naši existenci stejným způsobem, jako když nám někdo na chodníku přikývne,“ vysvětluje Dr. Pamela Rutledge, mediální psycholožka pracující pro CmsWire.com.Tím pádem taková sociální validace pomáhá lidem překonat pocit osamělosti.
„Náš mozek je naprogramovaný ke spolupráci, dělání kompromisů, sebeovládání, porozumění a prosazování vlastní pozice v prostředí měnících se spojenectví. Všímáme si, když ostatní dělají něco, co nás vylučuje. To spustí primitivní reakci, která má zajistit přežití. Lidé do 30 let, jsou stále ještě v období, kdy se snaží uspořádat si svůj život, rozvíjet osobní a profesní identitu, stát se ekonomicky životaschopnými (získáváním kontaktů) atd. Jejich pozornost se tedy nutně ubírá sociálním směrem,“ tvrdí Dr. Robert Rutledge.
Nicméně někteří experti naznačují, že používání technologií je spíše symptomem než příčinou obtíží lidí bavících se o samotě na vlastní pěst. Timothy Wilson, vedoucí výzkumný pracovník na University of Virginia, nedávno vysvětlil agentuře The Atlantic, že soustředit se na několik minut jen na své nitro je nepřirozené, jelikož savci se vyvinuli tak, že neustále sledují své okolí a hledají případné nebezpečí a příležitosti. S cílem podpořit svou myšlenku provedl Wilson několik experimentů, při nichž měly subjekty sledovat obrazovku počítače, kde se zobrazovaly relevantní zprávy. Výsledky experimentů byly různé, protože subjekty měly tendenci mít z tohoto úkolu větší, menší nebo stejné potěšení jako z normálních úloh vyžadujících myšlení. Podle Wilsona, to ještě nejsou přesvědčivé důkazy potvrzující jeho teorii, i když je přesvědčen o tom, že je správná.
Některá další fakta Wilsonovu teorii nejspíše potvrzují. Několik studií prokázalo, že potíže se zabavením sebe sama nespočívají v nerozhodnosti kam směřovat své myšlenky. Přestože subjekty experimentů dostaly témata k přemýšlení, o nichž měly fantazírovat, k žádnému zvýšení radosti z procesu myšlení to nevedlo. Navíc tento požitek nesouvisel s věkem nebo používáním chytrých telefonů či sociálních médií.
To tedy znamená, že strach z izolace a z opuštěnosti není vždy tím, co vyvolává potřebu lidí sahat po svých přístrojích, jakmile se začnou nudit. Tím může být lidská potřeba konstantního přísunu stimulů. V dnešním rychle se měnícím světě je mozek zvyklý být neustále konfrontován s novými informacemi. „Toužíme po klidu, ale jakmile jej dostaneme, přichází nervozita. Když nás nic nevyrušuje, vyrušíme se sami a díváme se do telefonu, znovu a znovu kontrolujeme své zprávy. Pokud nám nic nepřišlo, divíme se, proč nám nikdo nenapsal. Nalezli jsme pravdu – to, po čem opravdu toužíme, je svět plný tlachání, a tato zařízení nám ho přinášejí,“ napsal Jim, samodiagnistikovaný závislý na internetu, ve svém blogu „Změň hru”.
Jaké je tedy řešení? Přispěvatelé časopisu Psychology Today doporučují, abyste se sami sebe zeptali, zda nepozorujete následující příznaky:
– Pocit úzkosti, když u sebe nemáte chytrý telefon;
– Konstantní touha kontrolovat, zda na chatu nemáte nové zprávy;
– Pocit falešného vrnění” – zdá se vám, že vám někdo vám volá, ale není tomu tak;
– Neschopnost věnovat pozornost tomu, co váš partner říká, protože kontrolujete své profily na sociálních sítích;
– Ochota otočit se a vrátit se pro mobilní telefon, který jste zapomněli doma, i když jste v půli cesty do práce.
Pokud jsou příznaky závislosti na chytrém telefonu zřejmé, měli byste jednat bez dalších odkladů.
– Zakažte si psát zprávy během řízení;
– Ukončete veškeré používání mobilních telefonů ve vaně nebo ve sprše;
– Nepoužívejte smartphone při jednání s klienty;
– Před ulehnutím ke spánku, se ujistěte, že nemáte telefon ve své blízkosti;
– Vypněte smartphone, když trávíte čas s přáteli;
– Netrpíte-li poté, co splníte výše zmíněná doporučení, záchvaty paniky, dušností nebo závratěmi, měli byste se pokusit nechat smartphone doma. Berte to jako svou závěrečnou zkouškou. Začněte s nepoužíváním svého zařízení po dobu 2-3 hodin denně, pak prodlužte tento interval až na jeden celý pracovní den a dojde vám, že se svět neobrátí vzhůru nohama!
Photo: Shutterstock
Support us!
All your donations will be used to pay the magazine’s journalists and to support the ongoing costs of maintaining the site.
Share this post
Interested in co-operating with us?
We are open to co-operation from writers and businesses alike. You can reach us on our email at [email protected]/[email protected] and we will get back to you as quick as we can.